Hukvaldský potlach

Ani jsme se nenadáli a třetí ročník potlachu je za námi. Třebaže nám korona s termínem pěkně zamávala, dopadl velmi úspěšně. Tady musíme hned na úvod poděkovat Slávkovi Kovalovi za jeho trpělivost ve vyjednávání s kapelami, neb se termín z důvodu zákazu a omezení několikrát přesouval a to nebylo pro žádnou stranu jednoduché.

Nakonec se poslední termín podařilo ustát a festival Hukvaldský potlach se mohl uskutečnit.
Samotné přípravy už jely podle zaběhnutého scénáře. Musíme opět poděkovat partě lidí, kteří nám nezištně pomáhají s touto krásnou akcí už od prvního ročníku, aby jste se tam cítili opravdu dobře. Letos se zapojili i hukvaldští skauti pod vedením Petra Červinky a zhostili se svých úkolů opravdu skvěle, proto doufáme, že nám budou nakloněni i nadále.

I letošní festival by se neobešel bez výrazného přispění sponzorů a my jsme za ně opravdu rádi, protože žádat stát o nějakou podporu v oblasti kultury je opravdu nadlidský výkon. I proto letošní ročník zaznamenal zásadní změnu a to v tom, že už nebyl vstup zdarma. Nebyla to bůhví jaká částka – symbolických 150Kč v předprodeji a 200Kč na místě. Vždyť jen na koncert hlavní kapely potlachu by jste zaplatili v hudebním klubu Parník stejnou, ne-li vyšší cenu, a tady jsme nabízeli hned šest kapel a každá měla svou osobitost. A bonus k tomu – v sále měl každý místo u stolu a mohl si udělat k poslechu pohodlí.

Popravdě, byli jsme trochu skeptičtí k tomuto kroku, měli jsem strach, že lidí moc nepřijde,
ale jak se ukázalo, mezi lidmi je stále dost milovníků této folkové, bluegrassové a country hudby.
Odměnou jim za to byly krásné hudební okamžiky. Za což patří díky i skvělému nazvučení Ivana Honzáka.

Otvírákem našeho festivalu byla letos tříčlenná kapela s příznačným názvem OdnikudNikam. Harmonika, kytara a perkuse doprovázely krásné, lidové a folkové melodické písně, mapující
repertoár od jihu Moravy až po gorolské hranice a to v podání Irenky, Darky a Honzy. Mile nás a myslím že i publikum překvapili, když zazněla i píseň známé šansoniérky Hany Hegerové Čerešně.

Na tuto úžasnou trojici navázal další bonbónek z rozbalené bonboniéry a to kapela Acoustic Irish a David Vysloužil. Stačilo brnknout do strun a hned bylo jasné, do jaké oblasti hudby se ponoříme, a že tohle bude opravdu zážitek. A taky byl. V jejich podání zazněly irské i keltské melodie s jedinečnými texty, které nepostrádaly hloubku ani humor. Tato hudba se lidem velice rychle dostala pod kůží a nutila mnohé z nás přinejmenším klepat dlaní do stehna. Líbila se mi Davidova poznámka, že sundal kraťasy a oblékl rifle, neb už se ochlazuje a on se těší na Ježíška. Vlastně to byl úvod k jejich krásné vánoční písni.

A zatímco se Acoustic Irish loučil, na pódium už se chystala bluegrassová kapela Ptačoroko. Tahle parní mašina divokého západu to rozjela plnou párou. Dusot koňských kopyt nám přihnal z Metylovické prérie ty největší bluegrassové pecky, ke kterým se řadí i přehrávky kapely Iron Horse a její úprava písně Rocketman od Eltona Johna.

Hukvaldský potlach se zaměřuje i na mladé protagonisty „táborových žánrů“, ale nutno říci, že jejich podání hudby je srovnatelné s kapelami na výsluní. Vzpomeňme jen na minulý ročník,
kdy u nás hrál René Matlášek nebo The Addams sisters. Proto letošní ročník navštívila vokální
kapela pěti dívek školního věku ze Štědrákovy Lhoty s příznačným, chytlavým názvem VoHuBa – Vokální hudební banda. A právě The Addams sisters jsou jejich vzorem a nutno říci, že VoHuBa už má několik hudebních ocenění. Na svůj věk to děvčata odpálila parádně, vypíchla krom své písně věnované rodičům za to nekonečné trmácení i píseň Michaela Jacksona nebo Jarka Nohavici, za což sklidila patřičný potlesk.

A když je řeč o Jarkovi Nohavicovi, blízko k němu měla i další kapela, a to Tři vykřičníky!!!. Mají za sebou opravdu starostlivé zázemí a před sebou hvězdnou kariéru. Jejich styl folkrocku je jedinečný, skvělé texty jako v písních Ostravak, Mládežnické tango, nebo Globální splín. K tomu líbivá, melodická hudba, podbarvená harmonikou a navíc Radek – zpěvák s lehkým nádechem drzosti, která k ostravskému folklóru a mládí určitě patří – moderoval vystoupení své kapely skvěle.

Ani jsme se nenadáli, a čekali nás poslední interpreti, tedy kapela pod vedením Víti Troníčka. Asi bychom víc říkat nemuseli, neboť je tato rodinná folková kapela, jak říká Víťa, na scéně již od roku 2004 a dobyla srdce mnoha lidí. Ano, letos byla naší hlavní potlachovou kapelou skupina MARIEN. Nejen, že zahráli skvěle, ale svým pověstným humorem rozkmital Víťa bránice všech, kteří si ten den udělali chvíli čas, aby na potlach dorazili. V závěru jako třešinku na dortu sešli z pódia a jen tak bez mikrofonu, stoprocentně akusticky, zazpívali publiku poslední píseň – Ze skla. Lidé je podpořili světýlky ze svých mobilů, jak to na těch nejhezčích koncertech chodí.

Víc už k tomu asi nelze říci, bylo nám s vámi všemi moc fajn a už se těšíme na další shledání a věřte, že podle příslibů kapel můžete těšit na další krásný zážitek.

Tak na příštím Hukvaldském potlachu v roce 2022 ahoj!

SlávekPetrFrantaMartin

Vážení hudební přátelé, kulturní spolek Hukvaldský potlach vás zve na další hudební večer – Rozloučení s létem s kapelou The Addams sisters ( vítězky autorské Porty 2019 ) a country kapelou Šlakhotref. Akce se uskuteční v areálu Hospůdky na koupališti v Hukvaldech 18. září 2021 od 18.30. Vstupné je dobrovolné.

Vážení přátelé,
pro další ročník Hukvaldského potlachu je stanoven termín 16.října 2021. Těšíme se, že se s Vámi opět potkáme.

Ahoj na webových stránkách folkcountry festivalu Hukvaldský potlach.

Hukvaldský potlach je taky takové „Ahoj“ pro všechny lidi, kteří mají rádi „táborové písně“. Píšeme záměrně táborové, neb nás nenapadá lepší název, který by v sobě ukrýval celou škálu hudebních stylů přetavených do trempských písní od folku, country, přes bluegrass,až třeba k folk rocku či šansonům.

Jsme čtyři nadšenci milující tuto hudbu a proto jsme se již vroce 2018 rozhodli uspořádat jednodenní zimní festival pod zmiňovaným názvem Hukvaldský potlach a stalo se. V lednu 2019 jsme zahájili první ročník, který se setkal s velmi pozitivním ohlasem jak ze strany kapel, tak ze strany vás, návštěvníků, proto v lednu 2020 následoval další ročník. Bez nadsázky lze říci, že oba ročníky byly plné kvalitní, rozmanité hudby a zpěvu, ačkoliv věhlas kapely nebo zpěváka pro účinkování na tomto festivalu není podmínkou. Naším záměrem totiž také je, aby si onen „věhlas“ budovaly i nové, začínající nebo ne zcela známé kapely. Samozřejmě, že se snažíme tento festival podpořit i někým, kdo už si své ostruhy dávno vysloužil, jako třeba kapely Poutníci nebo Pacifik.

V lednu 2021 nás čeká další ročník (pevně doufáme, že nás nepostihnou hromadná omezení z důvodu výskytu koronaviru), kde budou mít opět prostor před publikem regionální kapely, začínající interpreti, ale i pomyslná třešnička na dortu. Velmi nás těší, že se ozývají a nabízí své vystoupení i samotné kapely, a přestože jsou některé svým stylem trochu odlišné a přinejmenším zajímavé, až nás mnohdy mrzí, že nemůžeme všem vyhovět. Jsou to však pootevřená vrátka a pozitivní impuls pro další ročníky a věříme, že časem budou lidé vnímat Hukvaldský potlach jako tradiční festival, na který stojí zato si udělat čas.